<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="en">
	<id>https://sandbox.indicwiki.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%AA%E0%A4%A4%E0%A4%BF</id>
	<title>विद्यापति - Revision history</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://sandbox.indicwiki.org/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%AA%E0%A4%A4%E0%A4%BF"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://sandbox.indicwiki.org/index.php?title=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%AA%E0%A4%A4%E0%A4%BF&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-28T10:44:35Z</updated>
	<subtitle>Revision history for this page on the wiki</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.42.1</generator>
	<entry>
		<id>https://sandbox.indicwiki.org/index.php?title=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%AA%E0%A4%A4%E0%A4%BF&amp;diff=48439&amp;oldid=prev</id>
		<title>Baap8969 at 10:24, 2 July 2025</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://sandbox.indicwiki.org/index.php?title=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%AA%E0%A4%A4%E0%A4%BF&amp;diff=48439&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-07-02T10:24:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;en&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Older revision&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Revision as of 10:24, 2 July 2025&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot;&gt;Line 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Line 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;= विद्यापति – मिथिला के महाकवि =&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;= विद्यापति – मिथिला के महाकवि =&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[File:Vidyapati.png|thumb|right|250px|महाकवि विद्यापति]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;विद्यापति&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1352–1448 ई.) मिथिला आ सम्पूर्ण भारतीय उपमहाद्वीप के सांस्कृतिक इतिहास में एक अद्वितीय स्थान रखैत छथि। ओ केवल एक कवि मात्र नहि, बल्कि एक बहुमुखी प्रतिभा सऽ सम्पन्न साहित्यकार, भक्ति आंदोलन के प्रमुख स्तंभ, एक संवेदनशील सामाजिक विचारक आ मिथिला राज्यक राजकवि छलाह। मैथिली, संस्कृत आ अवहट्ट — तीन भाषाक ज्ञाता होयब के साथ-साथ, विद्यापति अपन लेखनी द्वारा मिथिला समाज के धार्मिक, सामाजिक आ सांस्कृतिक चेतना के गहराई सऽ स्पर्श केलनि। ओ मैथिली भाषा के लोकभाषा सं साहित्यिक भाषा बनौलनि, आ हुनकर प्रभाव आजुओ मैथिली जनमानस पर स्पष्ट रूप सं देखल जा सकैत अछि।&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;विद्यापति&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1352–1448 ई.) मिथिला आ सम्पूर्ण भारतीय उपमहाद्वीप के सांस्कृतिक इतिहास में एक अद्वितीय स्थान रखैत छथि। ओ केवल एक कवि मात्र नहि, बल्कि एक बहुमुखी प्रतिभा सऽ सम्पन्न साहित्यकार, भक्ति आंदोलन के प्रमुख स्तंभ, एक संवेदनशील सामाजिक विचारक आ मिथिला राज्यक राजकवि छलाह। मैथिली, संस्कृत आ अवहट्ट — तीन भाषाक ज्ञाता होयब के साथ-साथ, विद्यापति अपन लेखनी द्वारा मिथिला समाज के धार्मिक, सामाजिक आ सांस्कृतिक चेतना के गहराई सऽ स्पर्श केलनि। ओ मैथिली भाषा के लोकभाषा सं साहित्यिक भाषा बनौलनि, आ हुनकर प्रभाव आजुओ मैथिली जनमानस पर स्पष्ट रूप सं देखल जा सकैत अछि।&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;!-- diff cache key u556691915_4E8kU-uzsa_:diff:1.41:old-48438:rev-48439:php=table --&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Baap8969</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://sandbox.indicwiki.org/index.php?title=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%AA%E0%A4%A4%E0%A4%BF&amp;diff=48438&amp;oldid=prev</id>
		<title>Baap8969: Created page with &quot; = विद्यापति – मिथिला के महाकवि = &#039;&#039;&#039;विद्यापति&#039;&#039;&#039; (1352–1448 ई.) मिथिला आ सम्पूर्ण भारतीय उपमहाद्वीप के सांस्कृतिक इतिहास में एक अद्वितीय स्थान रखैत छथि। ओ केवल एक कवि मात्र नहि, बल्कि एक बहुमु...&quot;</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://sandbox.indicwiki.org/index.php?title=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%AA%E0%A4%A4%E0%A4%BF&amp;diff=48438&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-07-02T10:21:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Created page with &amp;quot; = विद्यापति – मिथिला के महाकवि = &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;विद्यापति&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1352–1448 ई.) मिथिला आ सम्पूर्ण भारतीय उपमहाद्वीप के सांस्कृतिक इतिहास में एक अद्वितीय स्थान रखैत छथि। ओ केवल एक कवि मात्र नहि, बल्कि एक बहुमु...&amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;New page&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
= विद्यापति – मिथिला के महाकवि =&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;विद्यापति&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1352–1448 ई.) मिथिला आ सम्पूर्ण भारतीय उपमहाद्वीप के सांस्कृतिक इतिहास में एक अद्वितीय स्थान रखैत छथि। ओ केवल एक कवि मात्र नहि, बल्कि एक बहुमुखी प्रतिभा सऽ सम्पन्न साहित्यकार, भक्ति आंदोलन के प्रमुख स्तंभ, एक संवेदनशील सामाजिक विचारक आ मिथिला राज्यक राजकवि छलाह। मैथिली, संस्कृत आ अवहट्ट — तीन भाषाक ज्ञाता होयब के साथ-साथ, विद्यापति अपन लेखनी द्वारा मिथिला समाज के धार्मिक, सामाजिक आ सांस्कृतिक चेतना के गहराई सऽ स्पर्श केलनि। ओ मैथिली भाषा के लोकभाषा सं साहित्यिक भाषा बनौलनि, आ हुनकर प्रभाव आजुओ मैथिली जनमानस पर स्पष्ट रूप सं देखल जा सकैत अछि।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
विद्यापति के साहित्य में &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;भक्ति, प्रेम, राजनीति, नीति, दर्शन, स्त्री-पुरुष भावनात्मक संबंध&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; आ ग्रामीण जीवन के जीवंत चित्रण भेटैत अछि। विशेषतः हुनकर पदावली में राधा-कृष्ण के अलौकिक प्रेम के जे वर्णन भेटैत अछि, ओ वैष्णव भक्ति साहित्य के उत्कृष्ट उदाहरण मानल जाइत अछि। हुनकर कविता में भावनात्मक गहराई, भाषा पर पकड़, लोकबोली के माधुर्य आ भावाभिव्यक्ति के सूक्ष्मता अद्वितीय अछि। विद्यापति के कारण मैथिली भाषा के “&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;कविकोकिल&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;” (कोयल समान मधुर स्वर वाला कवि) कहि कऽ सम्मानित कएल गेल।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
विद्यापति के रचनाशीलता केवल मैथिली धरि सीमित नहि रहल। ओ संस्कृत में सेहो कतेको नीति-शास्त्र, स्तोत्र आ धार्मिक ग्रंथ लिखलनि। हुनकर प्रमुख रचना सभ में &amp;#039;&amp;#039;कीर्तिलता&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;कीर्तिपताका&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;गंगा स्तुति&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;शिव स्तुति&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;पुरुष परीक्षा&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;भट्टिकाव्य टीका&amp;#039;&amp;#039; आदि उल्लेखनीय अछि। विद्यापति के रचना &amp;#039;&amp;#039;कीर्तिलता&amp;#039;&amp;#039; में ओ तत्कालीन राजनीतिक परिस्थिति के यथार्थ चित्रण करैत छथि, जे हुनकर सामाजिक जागरूकता के प्रमाण देत अछि। संस्कृत में हुनकर ज्ञान हुनका राजदरबार में उच्च सम्मान दिलौलक।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
विद्यापति केवल कवि नहि, बल्कि &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;मिथिला संस्कृति के संरक्षक आ संवाहक&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; छलाह। हुनकर गीत आजुओ बंगाल, नेपाल, बिहार आ मिथिला में गाओल जाइत अछि। बाउल, कीर्तन, नृत्य-नाटिका, आ पारंपरिक गायन शैली में हुनकर पदावली के प्रयोग लोकवाणी के रूप में जीवित अछि। विद्यापति स्त्री-मन के जतेक कोमलता सऽ अभिव्यक्त केलनि, से तत्कालीन समय में दुर्लभ छल। ओ स्त्री के केवल श्रद्धा पात्र नहि, बल्कि अनुभव, प्रेम आ संवेदना के केंद्र में रखलनि।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
एतेक शताब्दी बीत गेलाक बादो, विद्यापति के योगदान मैथिली भाषा आ संस्कृति में &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;अमर&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; अछि। हुनकर जीवन, लेखन आ चेतना आजुओ नव पीढ़ी के प्रेरित करैत अछि। विद्यापति के पद में जे सरलता आ मधुरता अछि, से मिथिला के &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;भावनात्मक आत्मा&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; के रूप में स्थापित करैत अछि। ओ मिथिला के माटि, भाषा आ भाव के कवि छलाह — एक ऐहन व्यक्तित्व जे मिथिला के सांस्कृतिक इतिहास में सदैव गौरव सऽ स्मरण कएल जाइत रहत।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== जीवन परिचय ==&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;महाकवि विद्यापति&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; के जन्म 14वीं शताब्दी के मध्य में वर्तमान बिहार राज्यक &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;मधुबनी जिला&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; स्थित &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;बिसपी&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; गाम में भेल मानल जाइत अछि। ओ करमा भट्ट ब्राह्मण परिवार सँ संबंध रखैत छलाह, जे विद्वता, संस्कार आ आध्यात्मिक परंपराक संगत में विशेष रूप सऽ प्रतिष्ठित छल। हुनकर पिताक नाम &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;गणपति ठाकुर&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; छल, जे अपन समयक प्रतिष्ठित विद्वान, न्यायाधीश आ राजसेवक रहलाह। विद्यापति के घर-परिवार में शिक्षा आ संस्कृति के विशेष वातावरण रहल, जे हुनकर बाल्यावस्था सऽ हिनका एक गंभीर, मेधावी आ आध्यात्मिक प्रवृत्ति वाला व्यक्ति बनेलक।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
विद्यापति के शिक्षा-दीक्षा प्रारंभिक रूप में पारंपरिक गुरुकुल पद्धति सऽ भेल। ओ संस्कृत, अवहट्ट, मैथिली, ज्योतिष, राजनीति, धर्मशास्त्र, आ काव्यशास्त्र में गहन अध्ययन केलनि। अत्यंत कम आयु में ओ अपन विद्वता, तर्कशक्ति आ काव्यकला सँ मिथिला आ आसपास के क्षेत्र में प्रसिद्ध भऽ गेलाह। हुनकर प्रतिभा के देखैत, ओहि काल के शक्तिशाली शासक &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ओइनवार राजवंश&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; के दरबार में &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;राजकवि&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; के रूप में नियुक्त कएल गेल। विशेष रूप सऽ राजा &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;शिवसिंह&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; आ रानी &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;लखिमा देवी&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; हुनकर संरक्षक आ प्रशंसक रहलाह।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
राजदरबार में रहैत विद्यापति केवल काव्य-रचना तक सीमित नहि रहलाह, बल्कि ओ राज्य-नीति, धर्म-व्यवस्था, सामाजिक सुधार आ सांस्कृतिक पुनर्जागरण में सेहो सक्रिय योगदान देलनि। हुनकर काव्य में जे राजनीतिक सूझ-बूझ आ नीति के संकेत देखल जाइत अछि, से ओहि समयक दरबारिक वातावरण के सजीव दस्तावेज प्रस्तुत करैत अछि। ओ राजा के सलाहकार रूप में सेहो कार्य करैत छलाह, आ हुनकर रचनावली में दरबारिक राजनीति, राजा के पराक्रम, आ लोकजीवन के स्पष्ट चित्रण भेटैत अछि।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
विद्यापति अपन जीवन के एक भाग धार्मिक यात्रा, समाज सेवा आ साहित्य सृजन में समर्पित केलनि। ओ अपन पदावली आ नीति ग्रंथ सभ द्वारा आम जनता में भक्ति, नीति आ लोकमूल्य के प्रचार कएलनि। हुनकर जीवनचर्या में सादगी, विद्वता आ समाज के प्रति उत्तरदायित्व के गूढ़ समावेश देखल जाइत अछि। मिथिला के सांस्कृतिक इतिहास में विद्यापति के जन्म केवल एक कवि के आगमन नहि, बल्कि एक युग के आरंभ मानल जाइत अछि।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== साहित्यिक योगदान ==&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;विद्यापति&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; के साहित्य बहुआयामी, भावप्रधान आ जनमानस सँग गहराई सऽ जुड़ल अछि। हुनकर रचना सभ में &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;भक्ति, प्रेम, राजनीति, समाज आ दर्शन&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; के अद्भुत समन्वय देखल जाइत अछि। विद्यापति ओहि युगक कवि छलाह, जइमे भाषा, साहित्य आ संस्कृति नव दिशा में विकसित भऽ रहल छल। हुनकर लेखनी केवल काव्यात्मक रस तक सीमित नहि रहल, बल्कि समाजक वास्तविकताकेँ स्वर दैत छल। ओ कविता द्वारा समाजिक विसंगतिसभ, धार्मिक मूल्य, मानव जीवन के संवेदनशील पहलु आ नीति के सहज शब्द में व्यक्त केलनि।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
हुनकर सर्वाधिक प्रसिद्ध रचना &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“पदावली गीत”&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; छी, जे &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;राधा-कृष्ण के प्रेम आ भक्ति&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; पर आधारित अछि। ई पदावली गीत प्रेम, विरह, समर्पण, मिलन आ आध्यात्मिक चेतना के गहराई सऽ वर्णन करैत अछि। विद्यापति स्त्री-हृदय के भावनात्मक संघर्ष के, राधा रूप में, अत्यंत कोमलता सऽ अभिव्यक्त करैत छथि। हुनकर पद सरल भाषा में लिखल गेल, मुदा ओतबे भावप्रवण आ आत्मीयता सँ भरल अछि।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
हुनकर दोसर रचना &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“कीर्तिलता”&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; राजनीतिक-ऐतिहासिक दृष्टिकोण सऽ महत्वपूर्ण अछि। ई ग्रंथ ओइनवार राजवंश आ मिथिला क्षेत्रक तत्कालीन सामाजिक-पारिवारिक व्यवस्था, युद्ध आ नारी स्थिति के वर्णन करैत अछि। विद्यापति के &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“पुरुष परीक्षा”&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; एक नीति-संग्रहीत कथा संग्रह अछि, जे शासक वर्ग, समाज आ व्यक्ति जीवन में नीति, मर्यादा आ कर्तव्य के महत्त्व सिखबैत अछि।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
संस्कृत में सेहो विद्यापति के योगदान उल्लेखनीय अछि। &amp;#039;&amp;#039;गंगा स्तुति&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;शिव स्तुति&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;भट्टिकाव्य टीका&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;दुर्गाभक्ति&amp;#039;&amp;#039;, आ अन्य स्तोत्रों में हुनकर धार्मिक चेतना के उत्कृष्ट रूप देखल जाइत अछि। मुदा मैथिली पदावली के माधुर्य, भावनात्मकता आ लोकरंग ओहन गूंज बनल अछि जे विद्यापति के &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“अमर कवि”&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; बना दैत अछि। हुनकर भाषा में जे सहजता, प्रेम आ आध्यात्मिकता अछि, से ओ मैथिली साहित्यक आत्मा बनि गेल अछि।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== भक्ति आंदोलन में योगदान ==&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;भक्ति आंदोलन&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; 14वीं-15वीं शताब्दी में भारतीय उपमहाद्वीप में धार्मिक चेतना, जाति-पांति विरोध आ ईश्वर सँग व्यक्तिगत संबंध के आधार पर एक आध्यात्मिक जागरण छल। विद्यापति एहि आंदोलन के &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;पूर्वी भारत&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; में एक प्रमुख स्तंभ रहलाह। ओ अपन गीत आ पदावली द्वारा &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;राधा-कृष्ण के माधुर्य भक्ति&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; के प्रचार-प्रसार कएलनि, जाहि में ईश्वर सँग प्रेम के सर्वोच्च स्थान देल गेल। ओ काव्य में भक्ति के मात्र उपदेश नहि देलनि, बल्कि प्रेम-भावनासँ गूंथल मानवीय अनुभूति के व्यक्त केलनि।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
विद्यापति के भक्ति काव्य विशेष कऽ &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;राधा-कृष्ण के रूपक माध्यम&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; सऽ ईश्वर संग प्रेम-संबंध के प्रकट करैत अछि। ओ स्त्री-हृदय के पीड़ा, विरह, मिलन आ समर्पण के जेना स्वयं अनुभव कऽ कऽ व्यक्त केलनि। हुनकर रचना में राधा केवल देवी नहि, बल्कि एक जीवंत पात्र बनि कऽ प्रकट होइत छथि, जे सामान्य स्त्रीक मनोभावना के प्रतिनिधित्व करैत छथि। एहि भावनात्मक सघनता के कारण विद्यापति के पद जनमानस में अतिशय लोकप्रिय भेल।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
भक्ति आंदोलन के मूल उद्देश्य छल कि धर्म केवल ब्राह्मण या विशेष वर्गक अधिकार नहि, बल्कि &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;हर व्यक्ति के हृदय में भगवान के अनुभव संभव&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; अछि। विद्यापति के गीत सब &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;लोकभाषा मैथिली&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; में रहल, जाहि सँ सामान्य जनता तक सहज पहुँच भेल। ओ संस्कृतक कठिन भाषा सऽ दूर रहि कऽ प्रेम आ भक्ति के लोक जीवन में ले एलनि। हुनकर भक्ति गीत सभ कीर्तन, बाउल, भजन आ नृत्य के माध्यम सऽ आजुओ बंगाल, बिहार, आ नेपाल के कोना-कोना में गाओल जाइत अछि।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
विद्यापति अपन भक्ति साहित्य सऽ ई प्रमाणित कएलनि जे भक्ति केवल मंदिर आ ग्रंथ तक सीमित नहि, बल्कि हृदय के गहराई में उपजल प्रेम आ समर्पण होइत अछि। ओ राधा-कृष्ण के प्रेम कथा के माध्यम सऽ &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;अद्वैत अनुभव&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ईश्वर सँग आत्मिक संबंध&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, आ &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;मानवता के सार&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; के गूढ़ रूप में प्रकट केलनि। एहि कारण विद्यापति के भक्ति साहित्य केवल साहित्य नहि, बल्कि लोकधर्म बनि गेल अछि।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== तिरहुता लिपि आ विद्यापति ==&lt;br /&gt;
विद्यापति अपन रचना सभ में मुख्य रूप सऽ **तिरहुता लिपि** के प्रयोग करैत छलाह। ई लिपि हुनकर समय में मैथिली लेखनक मुख्य साधन छल। विद्यापति के कारणे तिरहुता लिपि में साहित्यिक धरोहरक समृद्ध संग्रह उपलब्ध अछि।&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== स्रोत ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* विद्यापति रचनावली – मिथिला शोध संस्थान&lt;br /&gt;
* डॉ. रामलोचन ठाकुर – विद्यापति साहित्य के सामाजिक दृष्टिकोण&lt;br /&gt;
* [[https://en.wikipedia.org/wiki/Vidyapati%7CWikipedia (English) – Vidyapati]]&lt;br /&gt;
* [[https://www.typingbaba.com/%7Cमैथिली लेखन सहायता]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Baap8969</name></author>
	</entry>
</feed>